Turistické informace

Srbsko

Srbsko najdeme na jihovýchodě Evropy a známé je pro svůj temperament obyvatel ale i jako rodiště fyzika Nikoly Tesly. Jde o mladou zemi, která byla součástí Jugoslávie. Dnešní Srbsko vás přivítá v moderním velkoměstě ale i v nespoutané přírodě.


Všeobecné informace

Odlišnosti, svátky, GSM...
Více informací

Důležitá telefonní čísla, emergency

policie - 192 hasiči - 193 první pomoc - 194 tel.informace - 988 všeobecné informace – 9812

Odlišnosti v čase, přehled teplot a podnebí

GMT +1

V Srbsku vládne kontinentální podnebí s krátkými studenými zimami a dlouhými horkými léty. V zimě jsou skvělé podmínky k lyžování v srbských horách. V létě, které je asi nejlepší dobou návštěvy, zase vládnou na území Srbska příjemné teploty, které zřídkakdy klesnou pod 28 °C, takže je možné poznávat zemi na kole nebo pěšky.

Popis země, geografické a statistické údaje

Originální název: Republika Srbija
Český název: Srbská republika
Užívaný název: Srbsko
Anglický název: Republic of Serbia
Rozloha: 77 474 km2
Poloha: 21°-23° v. d. a 41°-47° s. š.
Reliéf: nejvyšší bod - Daravica (2 656 m)  
Vodstvo: nejdelší řeka - Dunaj (2 850 km)
Klima: mírný pás, subtropický pás
Biota: lesy mírného pásu, subtropická biota

Politika:
Hlavní město:  Bělehrad (1 168 000 obyv.)
Další města (tis. obyv.): Novi Sad 180, Niš 175
Správní členění: 31 distriktů, 1 distrikt hlav. města
Datum vzniku: 2006
Forma vlády: parlamentní
Státní zřízení: republika
Členství: OSN, CE, OBSE

Obyvatelstvo:
Počet obyvatel (2009): 7 379 339  
Hustota zalidnění: 95,2 obyv./km2
Národnostní složení: Srbové 62 %, Albánci 17 %, Černohorci 5 %
Náboženství: pravoslavní 65 %, muslimové 19 %
Úřední jazyky: srbština

Ostatní:
Mezinárodní zkratka: YUG
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): YU
Jízda:  vpravo
Internetová doména:  .yu

Předčíslí, GSM sítě

Předvolba Srbska je +381 Mobilní operátoři: Mobile telephony of Serbia, Telenor, VIP Mobile

Státní a církevní svátky - omezení

Státní svátky, církevní svátky

1-2. leden - Nova Godina - Nový rok
15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS
1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)
Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář).

Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna.

Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý.

Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram).

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den.

Dopravní předpisy, poplatky

V Srbsku jsou zpoplatněné úseky dálnic a rychlostních silnic E70 a E75. Pro stanovení výše poplatku jsou vozidla rozdělená do čtyř kategorií. Osobní vozy patří do první. Sazby se na různých úsecích mění, rozhoduje pochopitelně také vzdálenost, ale výše poplatků nepřesahuje obvyklou evropskou mez. Před cestou je vhodné informovat se prostřednictvím internetových stránek českého ministerstva zahraničních věcí, kolik činí celní poplatky.

Dálniční poplatky Srbsko

Mezi nejvyužívanější zpoplatněné úseky patří dálnice mezi městy Subotica v blízkosti hranic s Maďarskem a Leskovac v blízkosti hranic s Bulharskem a FYROM.

Způsoby platby mýtného

Pokud projíždíte přes srbské dálnice, bude vám na začátku placeného úseku vytištěn lístek s místem, datem vjezdu a kategorií vozidla. Na základě tohoto potvrzení vám bude při opouštění placeného úseku vypočteno mýtné. V případě, že kupón v průběhu cesty ztratíte, bude vám naúčtován poplatek za průjezd nejdelšího možného úseku.

Mýtné je možno zaplatit několika způsoby a to v hotovosti, v některých případech (větší částky) je možno platit v eurech, nemusí být přijímány drobné mince. Další možností je platba některou z obvykle používaných kreditních karet.

Průjezd tunely a po mostech je bezplatný.

Dálniční síť, poplatky a mýto, Doporučená pojištění vozidel, Potřebné vybavení vozidel a doklady, Půjčení auta, Rozdílnosti pravidel silničního provozu.

Více informací

Dálniční síť, poplatky a mýto

Kilometráže dálnic, rychlostních komunikací

Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny", 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772 000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m.

Srbsko v 90. letech 20. století do silnic hodně investovalo, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně ( horší silnice v Evropě mají snad pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu.

Poplatky, mýtné

V Srbsku je zpoplatněn průjezd dálničních úseků prostřednictvím poplatků vybíraných v mýtných branách. Dálniční poplatky jsou vybírány nejen o řidičů osobních automobilů a nákladních vozidel, ale také od řidičů motocyklů a tříkolek. Mýtné je možno platit kreditní kartou, hotovostí v místní měně (srbský dinár) a v některých případech také v eurech. Mezi nejvyužívanější zpoplatněné úseky patří dálnice mezi městy Subotica v blízkosti hranic s Maďarskem a Leskovac v blízkosti hranic s Bulharskem a FYROM. Pokud projíždíte přes srbské dálnice, bude vám na začátku placeného úseku vytištěn lístek s místem, datem vjezdu a kategorií vozidla. Na základě tohoto potvrzení vám bude při opouštění placeného úseku vypočteno mýtné. V případě, že kupón v průběhu cesty ztratíte, bude vám naúčtován poplatek za průjezd nejdelšího možného úseku. Mýtné je možno zaplatit několika způsoby a to v hotovosti, v některých případech (větší částky) je možno platit v eurech, nemusí být přijímány drobné mince. Další možností je platba některou z obvykle používaných kreditních karet (MasterCard, Maestro, Visa, American Express, DinaCard a Diners) nebo prostřednictvím systému pro automatickou platbu mýtného E-go. Více informací naleznete na putevi-srbije.rs. Systém pro automatickou platbu mýtného ETC – E-go, funguje podobně jako ve většině okolních států. Jedná se o elektronické zařízení pomocí kterého je sledován průjezd jednotlivých mýtných bran. Výhoda tohoto systému je možnost plynulého průjezdu mýtných bran bez nutnosti zastavení vozidla. Jedná se o systém typu prepaid, před jeho použitím je třeba účet dobýt určitou částkou ze které bude při průjezdu jednotlivých mýtných bran strháván dálniční poplatek. Další informace včetně dokumentů pro objednávku zařízení i návod k použití naleznete na www.putevi-srbije.rs záložka Electronic Toll Collection. V Srbsku mají osoby s tělesným postižením možnost požádat o zřízení magnetické karty která majitele opravňuje k průjezdu vybraných dálničních úseků zdarma bez nutnosti platit mýtné. Karta je platná pouze v případě, že je její registrovaný uživatel přítomný ve vozidle. Platí pro úseky Bělehrad – Niš, Bělehrad – Šid a Bělehrad – Subotica. Při žádosti o tuto kartu je samozřejmě třeba osobně nebo emailem dodat všechny úředně potvrzené dokumenty dokazující tělesné postižení. V případě zájmu o tuto kartu doporučujeme požádat o více informací prostřednictvím emailu uvedeného na stránce Free highway tickets.

Průměrné ceny PHM

Natural 95 - 1,55 euro

Diesel - 1,67 euro

Rychlostní limity

V Srbsku platí tyto rychlostní limity:

Osobní vozy a motocykly: v obci 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na rychlostní silnici 100 km/h a na dálnici 120 km/h. (Osobní automobil s přívěsem na všech komunikacích mimo obec jen 80 km/h).

Doporučená pojištění vozidel

Navzdory zničení nebo poškození mnoha mostů v průběhu válečného konfliktu, jsou vozidlem dosažitelné na území Srbska všechny obce. Pokud je to nutné, jsou viditelně označeny objízdné trasy nebo upozorňuje přímo na místě dopravní policie. Pokud se do Srbska chystáte cestovat autem, nezapomeňte si sjednat k povinnému ručení i havarijní pojištění. Současně doporučujeme sjednat si úrazové pojištění všech cestujících. DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA Policie  92

CO DĚLAT, KDYŽ NASTANE NEHODA • přivolejte policii • nebude-li nehodu šetřit policie, vždy vyplňte společný Záznam o dopravní nehodě • poznamenejte si jména, adresy, telefonní čísla a další kontakty všech účastníků nehody včetně případných svědků • pokud je to možné, opatřete si fotodokumentaci místa nehody • pokud bude k dopravní nehodě přivolána policie, policejní protokol podepište pouze tehdy, pokud souhlasíte s jeho zněním. V opačném případě do něj uveďte své vlastní vyjádření o nehodě (i v zahraničí pište česky) • v případě, že jste viník nehody, zavolejte do místní kanceláře pojistitelů a domluvte se na dalším postupu (kontaktní údaje naleznete na zadní straně Zelené karty) • pokud je následkem dopravní nehody Vaše vozidlo nepojízdné, kontaktujte vždy asistenční službu pojišťovny • po návratu kontaktujte zástupce pojišťovny 

JAK POSTUPOVAT PŘI NÁVRATU ZE ZAHRANIČÍ • nahlašte pojistnou událost • telefonicky na infolince své pojišťovny • prostřednictvím příslušného on-line formuláře na webu vaší pojišťovny • elektronicky • písemně na formuláři • osobně na kterékoli pobočce vaší pojišťovny • K hlášení škodné události si připravte: • číslo Vaší pojistné smlouvy na vozidlo, • nacionále řidiče vozidla v době vzniku škody • údaje o nehodě • údaje o svém vozidle (u vozidel vždy SPZ, VIN, tovární značku a typ, rozsah škody) a nezapomeňte uvést svou adresu a telefon nebo e-mail. Při osobním hlášení předejte pojišťovně "Záznam o dopravní nehodě" sepsaný s druhým účastníkem v případech, kdy nebyla nehoda šetřena policií. V ostatních případech zašlete jeho kopii následně s uvedením identifikačních znaků získaných při hlášení škody (číslo pojistné události, případně číslo hlášenky)

Související odkazy:
» JAK ŘEŠIT ŠKODU

Potřebné vybavení vozidel a doklady

Pro cestu do Srbska musí řidič sebou mít : - řidičský průkaz, - osvědčení o TP, - zelenou kartu, - označení klasickou CZ - evropský formulář pro záznam o nehodě Helma pro motocyklisty: Řidič motocyklu nebo mopedu a jeho pasažér musí používat ochrannou přilbu. Bezpečnostní pásy: Je povinné používat bezpečnostní pásy na všech místech, kde je jimi vůz vybaven. Děti do 12 let nesmí sedět na předním sedadle automobilu. Výstražný trojúhelník: Všechna motorová vozidla (kromě motocyklů) musí být vybavena varovným trojúhelníkem. Vozidlo s přívěsem musí mít dva tyto trojúhelníky. Trojúhelník musí být použít kdykoli, kdy je vozidlo nepojízdné a stojí na silnici. Trojúhelník musí být umístěn ve vzdálenosti zaručující bezpečnost a dostatečnou viditelnost a to nejméně 50 m za vozidlem. V případě, že se jedná o vozidlo s přívěsem nebo kombinované vozidlo, musí být umístěny dva trojúhelníky - jeden za druhým. Jestliže je vozidlo taženo, jeden trojúhelník musí být umístěn na zadní části taženého vozidla a druhý musí být v přední části tažného vozidla. Autolékárnička je povinná pro všechna motorová vozidla (s výjimkou mopedů). Hloubka dezénu: Minimální hloubka vzorku pneumatik je 1 mm pro osobní automobily a 2 mm pro nákladní vozidla a autobusy. Motocyklisté jsou povinni svítit mimo obce i ve dne. Všichni motoristé jsou povinni svítit při viditelnosti nižší než na 200 m mimo obec a 100 m v obci (ve dne i v noci). Mlhovky nejsou povinné, ale pokud jsou zapnuté, musejí být dvě, barvy bílé nebo žluté. Používají se současně s potkávacími světly.

Půjčení auta

Avaco rent a car Srbija
Telefon /Phone: +381(0)11 2433 797 // + 381(0) 64 184 5555 (0 -24 H)
Address: Trnska 7, 11000 Belgrade
e-mail:avacodoo@gmail.com

Axiom Rent A Car d.o.o
Bul. Arsenija Čarnojevića 66, Lok 31,
11070 Novi Beograd
Tel. +381 11 312 9992

Fax. +381 11 313 3724

Mob. +381 63 68 66 10
office@axiomrentacar.rs

Rozdílnosti pravidel silničního provozu

Pokuty a informace

Alkohol: Tolerance v Srbsku je do 0,5 promile alkoholu v krvi, ale pro profesionální řidiče před jízdou i během jízdy platí absolutní zákaz požívání alkoholických nápojů. Denní svícení je povinné celoročně. Pokuty: Policisté je mohou vybírat přímo na místě, důsledně vyžadujte doklad o zaplacení. Rozpětí pokut sahá v přepočtu od 7,50 po 112 eura. Spodní hranice se vztahuje na drobnější přestupky, například na překročení rychlostního limitu o 10 km/h, nezapnuté bezpečností pásy, porušení zákazu otáčení. Největší sazby postihují ohrožení účastníků silničního provozu, nedání přednosti v jízdě, při řízení pod vlivem alkoholu či drog. Závažné přestupky s sebou také nesou riziko zabavení řidičského průkazu od 30 dnů po šest měsíců a možné je i uvěznění.

Pravidla parkování

Parkovací hodiny se v Srbsku užívají jen v některých městech, většinou od pondělí do soboty v časovém intervalu od 8 do 19 hod. Zdravotně postižení motoristé na parkovištích nemají zvlášť vyhrazená místa. Pro špatně zaparkovaná vozidla policisté nepoužívají botičky, hrozí vám ale odtah.

Kvůli případům vloupání do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde.

Informace pro turisty

Bezpečnostní upozornění, dokumetny, rozdílnosti...

Více informací

Bezpečnostní upozornění

.

Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které Srbsko neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS.

Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit.

Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální situaci.

Hraniční přechody

Státní hranice Srbska se v průběhu let velice měnily a patří tak mezi nejživější v Evropě. I dnes jsou velice sporné. Neshody jsou hlavně o jihozápadní hranici, kde vyhlásilo Kosovo samostatnost a ne každý stát ho uznal. Proto některé zdroje uvádějí, že Srbsko sousedí s Albánií a jiní říkají, že s Kosovem, jakožto samostatným státem.


Hraničními státy Srbska dnes jsou:
•    Maďarsko – 151 km (sever)
•    Rumunsko – 476 km (východ)
•    Bulharsko – 318 km (jihovýchod)
•    Bosna a Hercegovina – 302 km (západ)
•    Chorvatsko – 241 km (severozápad)

Buď:
•    Makedonie – 221 km (jih)
•    Černá Hora – 203 km (jihozápad)
•    Albánie – 115 km

Nebo:
•    Kosovo – 352 km (jihozápad)

Letiště

-Bělehrad (BEG) - Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb).

-Niš (INI)

Omezení dovozu a vývozu / zákazy

Na hraničním přechodu při vstupu do Srbska je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.

Platí zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS.
Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

Potřebné dokumenty

Pro turistické cesty do Srbska do 90 dnů není třeba víza - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků.

Od 12.6.2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do Srbska i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou.

Důležité: Pas pro dítě

Od 26.6.2012 musí mít každé dítě svůj vlastní pas!!!
 

 

Rozdílnosti

Srbsko je nábožensky založená země se silnou pravoslavnou tradicí a víra prostupuje každodenním životem lidí.

Pobytové informace

Bezpečnostní upozornění, dokumetny, rozdílnosti, Doporučená pojšitění, ubytování...

Více informací

Doporučená pojištění osob

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení. Doporučujeme sjednat si pojištění léčebných výloh, které vám pokryje případnou spoluúčast za nadstandardní péči, popřípadě repatriaci do České republiky, v případě úrazu nebo nehody. Nezapomeňte také na pojištění vašich zavazadel.

DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA: První pomoc 94
  

CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ

V rámci cestovního pojištění si sjednáte léčebné výlohy v zahraničí, pro případ, že budete potřebovat využít zdravotní péči dané země například v souvislosti s akutní nemocí nebo úrazem. Nezapomeňte také na úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škody, které způsobíte třetím osobám a také pojištění vašich zavazadel. V případě, že budete muset svou cestu nebo pobyt přerušit a z nějakého závažného důvodu se vrátit, bude se vám například hodit pojištění, které se postará o úhradu náhradní dopravy zpět do České republiky. Hodit se vám může i pojištění nevyužité cestovní služby, které se vztahuje na náhradu nákladů na „nespotřebované“ cestovní služby z důvodu akutního onemocnění nebo úrazu.

CO DĚLAT, NASTANE-LI ŠKODA PŘI CESTÁCH A POBYTU V ZAHRANIČÍ  

• V případě úrazu nebo náhlého onemocnění, které si vyžádá potřebu lékařského ošetření nebo léčení v nemocnici, se spojte telefonicky s vaší pojišťovnou, pokud tak neučiní služba první pomoci, ošetřující lékař, policie či jiná kompetentní osoba. Jestliže si náklady vzniklé s telefonickým spojením, lékařským ošetřením nebo léčením ve zdravotnickém zařízení uhradíte sami, po návratu do České republiky Vám budou pojišťovnou proplaceny. Na centrále je třeba oznámit jméno a příjmení pojištěného, číslo pojistné smlouvy a datum počátku a konce pojištění. Tyto údaje jsou uvedeny na asistenční kartě, kterou obdržíte při sjednání pojištění. V centrále je nepřetržitá služba, která Vám sdělí pokyny, jak dále postupovat. Stejně postupuje i pojistník nebo kterákoli jiná osoba při hlášení pojistné události v případě smrti pojištěného. 

• Ošetřujícímu lékaři předložte vždy asistenční kartu a tiskopis Prohlášení ošetřujícího lékaře 

JAK POSTUPOVAT PŘI NÁVRATU ZE ZAHRANIČÍ  

• Bez zbytečného odkladu oznamte pojišťovně pojistnou událost, to můžete udělat několika způsoby: 

• zasláním tiskopisu, e-mailem, osobně na pobočce pojišťovny

• Oznámení učiněná e-mailem nebo telefonicky dodatečně potvrďte vyplněním příslušného tiskopisu hlášení pojistné události. 

• Při uplatňování náhrady léčebných výloh předložte osobně nebo zašlete pojišťovně následující doklady: 

• vyplněný a podepsaný tiskopis Oznámení pojistné události z pojištění léčebných výloh v zahraničí 

• Prohlášení ošetřujícího lékaře na tiskopisu, bylo-li lékařem vyplněno, a další lékařské zprávy, pokud je máte k dispozici

• originály nebo ověřené kopie dokladů o skutečně vynaložených nákladech v zahraničí

• asistenční kartu

• u individuálně sjednaného pojištění originál pojistné smlouvy

DOKLADY MUSÍ OBSAHOVAT - jméno a příjmení, datum narození (rodné číslo) ošetřené osoby, diagnózu nemoci nebo úrazu, údaje o jednotlivých lékařských úkonech s datem jejich provedení a výši lékařského honoráře. Při uplatňování náhrady za léky musí být uvedeny jejich názvy a cena. Všechny doklady musí být opatřeny razítkem zdravotnického zařízení nebo lékárny. Nárok na úhradu nákladů na převoz pojištěného do České republiky je třeba doložit vyjádřením lékaře, že převoz určeným dopravním prostředkem (např. letadlem) byl nezbytný vzhledem ke zdravotnímu stavu pojištěného, příp. že byla nutná či úředně nařízená účast doprovázející osoby. K dokladům vystaveným v cizím jazyce (s výjimkou anglického, francouzského, německého, španělského, ruského a slovenského jazyka) zajistěte úřední překlad do češtiny. 

V případě smrti pojištěného uplatňuje oprávněná osoba (osoba, která prokazatelně vynaložila náklady spojené se smrtí pojištěného) právo na náhradu vynaložených nákladů přímo u pojišťovny a předkládá doklady a lékařskou zprávu o úmrtí pojištěného s uvedením příčiny smrti a kopii úmrtního listu.


Související odkazy:
» CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ
» JAK ŘEŠIT ŠKODU

Gastronomie, ceny v sezóně

Je těžké stanovit, kde přesně začíná a končí přímo srbská kuchyně, a kde už se jedná o všebalkánskou. Pokrmy jednotlivých zemí celého Balkánu i okolí jsou si často k nerozeznání podobná, a kdo může říci, odkud která pochoutka pochází?
Pro Srbsko – narozdíl třeba od muslimské Bosny a Hercegoviny – je poměrně typické vepřové maso, velmi často grilované, tzv. roštilj. Společným jmenovatelem celého Balkánu je mleté maso, a tak i zde najdeme ćevapčići nebo pljeskavici, v oblastech s muslimskou kulturou jsou časté pity, jehněčí maso, velmi sladké baklavy... Čím severněji, tím víc se styl kuchyně blíží Maďarsku, popřípadě celému někdejšímu Rakousko-Uhersku.
Hodně se konzumují polévky, guláše, mléčné výrobky (jogurty se hodně pijí například ke snídani), každé hlavní jídlo obvykle doprovází saláty, častou oblohou je cibule.


Jídlo:
Pljeskavica
Připravuje se z mletého masa, v pravoslavných oblastech především z vepřového, muslimové jedí spíše jehněčí. Říká se, že základem je dobré koření. Podle koření, resp. specifické chuti, se vyčleňují některé lokální pleskavice, zejména jihosrbské (Leskovac, Novi Pazar atd.).
Mleté maso v podobě placky hamburgerového typu s příslušným kořením se griluje. Pak se podává v kulatém pečivu zvaném lepinja, což ještě podtrhuje dojem hamburgeru – ovšem většího a bohatšího. Nejvhodnější přílohou je zelenina – cibule, rajčata, čerstvě nastrouhané zelí...
Přidává se také třeba kečup, majonéza, kysaná smetana, hořčice. Skalní lokální příznivci tohoto pokrmu ale tyto příměsi nepřipouštějí a považují je za „mastňácké“. Koření se však ani oni nevyhýbají – červená paprika bývá nejobvyklejší.

ćevapi
Pro tzv. ćevapi platí totéž, co platí pro pleskavice, jediným rozdílem je tvar: pleskavice je placka, ćevapi jsou malé válečky o něco širší než prsty, někdy délky prstu, jindy poloviční. Někdo tvrdí, že rozdíl je také v tom, že v pleskavici je navíc nakrájená cibule a v ćevapech ne, ale tato informace není zcela prověřena – ne všichni se na ní shodují.

Ražnjići
Ražnjići, neboli ražniči, známe i u nás. Tato pochoutka by měla mít své kořeny v Srbsku, potažmo na Balkáně. Kousky masa se prokládají zeleninou a celé se to nabodne na špízovou jehlu. V pravoslavných oblastech je maso nejčastěji vepřové, v muslimských oblastech nejčastěji jehněčí.

Sarma
Dušené závitky mletého masa ve vinném listu, někdy také obsahují rýži. Vinný list se v Srbsku často nahrazuje zelným listem. Celá pochoutka se může po dušení nakládat, aby dlouho vydržela. Chutná pak nakysle, což je v pořádku.

Roštilj
Jak již bylo řečeno, pljeskavica a ćevapčići jsou velmi oblíbenými a hojně rozšířenými pokrmy v této části Balkánu (zdaleka nejen v Srbsku, ale i v ostatních zemích bývalé Jugoslávie). Také již padlo, že tepelné zpracování probíhá grilováním. Gril se řekne Srbsky roštilj, a tak i celá záležitost kolem tohoto typu jídla se tak přeneseně nazývá. Roštilj je tedy ten magický nápis na stáncích i restauračních zařízeních.
Zde vám připraví vaši oblíbenou pljeskavici či ćevap dle vašich představ. Zvláště ve stáncích budete při přípravě do lepinje dotázáni, jaká je vaše oblíbená kombinace oblohy. Mezi masovou pochoutku a pečivo si můžete nechat naskládat rajčata, cibuli, okurku, papriku, majonézu, kečup, kysanou smetanu, hořčici, a/nebo různé druhy koření – vše záleží na vaší chuti a požadavcích. Cena se nemění, ať si necháte naložit celý oblohový sortiment nebo ne.

Burek
Typická balkánská pochoutka se vyrábí z listového typu těsta a plní se buď sýrem, mletým masem nebo třeba špenátem. Burek je velmi vydatné jídlo, které vás zaručeně zasytí. Koupit jej můžete kdekoli, po Srbsku jsou pekárny ("Pekara") otevřeny dlouho do noci, často přijde takový burek vhod třeba při návratu z noční zábavy. Specializované pekárny na tento pokrm se nazývá "Buregdžinica".

Pita
Mezi pitou a burkem je rozdíl poměrně neznatelný. Burek mívá trochu jiný tvar, ale v podstatě můžeme obojí hodit do stejného pytle. Pita tedy, pozor, nemusí znamenat jen suchý chléb orientálního či arabského typu – srbská pita je vlastně burek.

Gibanica
Výborné jídlo vhodné i pro vegetariány a milovníky něčeho ne zcela běžného. Gibanica jsou slané řezy vzniklé prokládáním těsta a sýra, případně i smíchaného s vajíčkem, kořením či bylinkami. Těsto může být buď koupená pita, nebo něco podobného, listové těsto by vám také dobře posloužilo. Celá pochoutka se zapeče a je připravena k servírování.

Šopský salát
Tento salát je typický nejen pro balkánské země, ale dobře jej známe i v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o míchaný salát, pravý balkánský šopák ale obvykle neobsahuje papriku, zato cibuli ano, ostatní zelenina se shoduje: rajčata, okurka. Zdobí se sýrem balkánského typu, fetou apod. Jedná se samozřejmě o velmi svěží a zdravou pochoutku.

Zelný salát
Saláty jsou zde celkově velmi oblíbené. Něco, co my úplně neznáme, ač to není žádná exotika, je srbský zelný salát. Připravuje se z čerstvě nastrouhaného zelí, které se zasype solí, případně i pepřem, zalije se olivovým olejem a vše se hněte rukou tak dlouho, až čerstvé zelí krásně zkřehne. Vynikající, svěží, zdravé.

Jogurt
Jogurt je opět velmi typická potravina pro celý prostor Balkánu a také pro arabské země, Turecko atd. I v Srbsku se jogurt těší velké oblibě. Mimo toho, že se jí, se zde také pije. Není tedy divu, že v obchodech můžete koupit jogurt na jídlo anebo na pití – jeden je hustější, druhý tekutější. Výborně doplňuje srbskou snídani, ale popíjení malých kalíšků jogurtu je oblíbené během celého dne. Nedivte se tedy, když jogurt naleznete na nápojovém lístku.

Sladkosti
Ke kávě se dobře hodí lokum (lukum), želé hmota servírovaná po malých kostkách, velmi sladká, navíc obalená v cukru. Baklava je také velmi vhodným zákuskem. Rovněž velmi sladká záležitost – těsto obvykle s  ořechovou náplní, celé máčené či nakládané v sirupu.


Pití
Káva
Mezi nezbytné tekutiny, které denně pije takřka každý Srb, neodmyslitelně patří káva. Ta pravá se připravuje v djezvě (džezvě), malé nádobce, která dobře pasuje na sporák a do které se vejde od jedné po mnoho dávek nápoje. Káva (lógr) se vaří ve vodě od začátku, obvykle se vaří i cukr. Správně by se měla káva nechat třikrát vzkypět a pak se rovnou podává do maličkých šálků.

Po kávě něco ostřejšího – rakija


Srbsko je známo svou výtečnou pálenkou zvanou rakija. Jedná se o  obdobu nám známé slivovice, přičemž slivovice by měla být vyrobena ze švestek – rakija je pálenka z čehokoli – materiál se specifikuje dalším označením, např.: šljivovica (ano, slivovice, tj. ze švestek), lozovačka (loza = vinná réva, tj. vinná rakija), kajsijevačka (meruňkovice), rakija od maline (malinovice), viljamovka (hruškovice), dunjevačka (kdoulovice).

Kurzy měny

Srbská měna: dinár - RSD (100 para)

Orientační kurz: 100 RSD = 21,04 CZK

Nejčastější typy ubytování / ceny

Hotely, Kempy, Soukromí

Stejně tak jako v každé zemi můžete najít různou úroveň ve stejném typu ubytování, i v Srbsku tomu tak je. Standard je tedy v podstatě srovnatelný s tím, co známe z České republiky. Výběr je široký, od nejluxusnějších až po skromné, cenově samozřejmě znatelně méně náročné. Celkově by se dalo říci, že v Bělehradě se v hotelu můžete ubytovat od 35 až 40 € za noc ve dvoulůžkovém pokoji, ceny však mohou být samozřejmě i několikanásobně vyšší, platíte za lokalitu a služby. Ale i služby v levnějších hotelech by stále měly být standardní. Mimo Bělehrad jsou ceny nižší, obvykle není problém nalézt volný pokoj v období mimo významnější události, slavnosti, festivaly atp., bez předchozího objednávání.

Hostely

Hostelů v Srbsku zdaleka nenajdete tolik jako v zemích s vysokým podílem turistiky mladých lidí. V Bělehradě se ale hostely dají najít a ani jich není málo. Cena za postel ve společné ložnici (dormitory) stojí od cca 12 do 23 €, za dvoulůžkový pokoj byste tam zaplatili kolem 25–35 €. Mimo Bělehrad se budou hostely hledat hůře. Na druhou stranu i ostatní typy ubytování jsou cenově velmi dostupné, a tak netřeba na hostelu bazírovat. Přesto si turisticky atraktivní lokality začínají hledět i návštěvníků "hostelového typu". Hostely najdete v Srbsku přibližně ve třinácti lokalitách, což není zas tak špatné. Pro bližší informace navštivte odkaz s hostely v Srbsku, který by měl dobře reflektovat současnou situaci.

Kláštery

Srbsko je nábožensky založená země se silnou pravoslavnou tradicí a víra prostupuje každodenním životem lidí, což také v praxi znamená, že církev není každodennímu životu tak vzdálena. A tak je také možné požádat o ubytování v klášterech, kterých je po celém státě rozseto požehnaně! Situace s ubytováním je individuální klášter od kláštera, na webovkách obyčejně nenajdete možnost zarezervovat si pokoj, ale je možné vycházet z toho, že pravoslavné kláštery obvykle myslí na utrmácené poutníky, kteří potřebují někde složit hlavu, skromně pojíst atd. Přespání v klášterech je obvykle nějak zpoplatněno, ale nejedná se o horentní sumy. Nejjednodušší je zeptat se na místě, až nějaký klášter navštívíte, nebo dát na doporučení známých, podívat se na blogy... Pravdou však je, že i místní často navštěvují klášter a přespávají tam, meditují, pomáhají – nejčastěji před Velikonocemi.

V Srbsku najdete kempy spíše v turisticky hojně navštěvovaných oblastech, jako je Kopaonik, Bělehrad, Zlatibor. Od kempů se také dá spíše čekat úroveň autokempů. Obecně se však dá také říci, že postavit si stan někde, kde nikomu nepřekážíte, není žádný problém. A tak to s tím kempováním zas tak úplně ztracené není. Zkuste se podívat na stránky založené Kamping Asocijacija Srbije

Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy).

Noclehy u soukromníků, kteří poskytují ubytování, nejsou v Srbsku nic zas tak zvláštního, obvykle se na takovou možnost doptáte v konkrétní obci – místní zpravidla vědí, kam vás poslat. Anebo funguje spolupráce mezi turistickým informačním centrem a soukromníkem. Ptejte se tedy v informacích. A kdyby se vám poštěstilo, že vám nějaký Srb například nabídl přespání u něj (zdarma), nelekejte se, obvykle je to velmi seriózní a dobře myšlená nabídka. Srbové se posledních asi dvacet let nesetkaj

í s cizinci tak často, a tak je pro ně ctí ukázat jim pověstnou srbskou pohostinnost, "pochlubit" se svým příbytkem, a později se také pochlubit sousedům, že měl u sebe cizince.

Češi mají v Srbsku velmi dobrou pověst, a tak se vám taková nabídka může snadno přihodit! Pokud je vám nabízející osoba sympatická a máte důvod jí důvěřovat, není proč nabídku odmítat, je obvykle skutečně dobře myšlena.

Tipy na výlety

Niš
Niš je jedno z nejstarších dochovaných měst na Balkáně.Za návštěvu rozhodně stojí Nišská pevnost, která je vojensky obehnána a najdete tam pověstnou Ćelekulu (trochu připomínající kostnici). V okolí města jsou velmi zajímavá archeologická naleziště hlavně římských fragmentů.


Negotin a okolí
V oblasti je krásná okolní příroda a monumentální národní park Železná vrata – Djerdap.Oblast je velmi úrodná na víno.


Novi Sad
Novi Sad jemultikulturní a kulturní centrum. Městu dominuje historická pevnost Petrovaradin. Historické je také centrum města, jež od pevnosti odděluje Dunaj.


Další zajímavá místa:
K dalším místům, která stojí za návštěvu, patří Subotica ve Vojvodině při hranici s Maďarskem, Kragujevac, Čačak a Užice v  středním a západním Srbsku, NoviPazar na jihozápadě v  Sandžaku – centrum muslimského obyvatelstva, město se silně orientálním charakterem a tradicí, na jihu pak Vranje, Leskovac.

Mohlo by Vás zajímat

Co nezapomenout sebou

  • K vozidlu technický průkaz, zelenou kartu pojištění, řidičák a občanku
  • Telefony v mobilu doplňte o předvolbu ČR +420
  • Najděte si telefony na Policii, záchranku a zastoupení či konzulát,
  • Telefonní číslo na oddělení pro zablokování platební karty
  • Číslo na ASISTENČNÍ SLUŽBU POJIŠŤOVNY pro volání ze zahraničí = je rozdílné než volání doma v ČR
  • Číslo na ZDRAVOTNÍ ASISTENČNÍ SLUŽBU rovněž v mezinárodním tvaru
  • Označit telefony na rodinné příslušníky zkratkou před jménem ICE (in case of emergency) pro případ záchrany
  • Přesvědčit se před odjezdem na co všechno jsme pojištěni, vozidlo, vybavení, posádka
  • Vybavení vozidla na cestu nebudeme opakovat, každý má svoje požadavky